Historie Našeho Podniku

Něžné jméno Rozkoš, které nesl podnik donedávna ve svém názvu, pochází podle Schallerovy Topografie Království Českého z názvu mlýna, který stál na hrázi rybníka Hejtman v roce 1790. Přesné datum přestavby mlýna na továrnu není známo, podle jedné verze začala výstavba již za napoleonských válek asi v roce 1804, jiné prameny uvádí léta 1813 nebo 1818. Historie nám z té doby zachovala jméno Ludvíka Langa, majitele továrny, za něhož byl podnik již v plném rozkvětu. Kmenová továrna rodiny Langových se měla nacházet ve Vídni. První bezpečné zprávy máme z roku 1839, kdy se Langova továrna představuje veřejnosti jako prosperující textilní podnik, přesahující významem místní rámec.

V bývalém Rakousko-Uhersku patřila již tehdy továrna ke špičce textilní výroby. Publikace „Průmysl v Čechách“ z roku 1851 uvádí, že se v Rozkoši vyrábí lněné látky a sukna na 360 stavech, přádelnu uvádí do pohybu parostroj o síle 8 koní.

V roce 1897 začala jezdit úzkokolejná dráha z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. I když se přeprava zdržovala překládáním zboží do malých vagónů, bylo zahájení železniční přepravy přínosem.

Válečná léta měla na závod negativní vliv. Nejprve byla práce nepravidelně zastavována a v roce 1916 byla zastavena úplně. V roce 1918 zakoupili továrnu bratři Novotní, ale ani oni ji už nedokázali povznést na úroveň konce 19. století. Dne 19/12/1923 zachvátil závod požár, který zničil celý objekt. Příčinou byla pravděpodobně jiskra ze špatně chráněného komína lokomobily, kterou se tehdy vytápělo.

Bratr továrního majitele, arch. Novotný z Počátek, provedl novostavbu předního traktu, ale zadní zůstal od požáru jen přikryt. Vodní turbína postavená v roce 1901 obstarávala pohon a aby vypouštěním rybníka Hejtman továrna netrpěla, rybník se raději nenasazoval, neboť s právem vodním patřilo továrně až do roku 1926 i právo rybolovu. Postupně však přicházela krize a v létech 1931-1935 pracovalo v továrně jen 20-40 dělníků, kteří dostávali výplaty nepravidelně.

Už v roce 1933 bylo zahájeno dražební jednání, které se protáhlo do roku 1936, kdy Jan Satrapa koupil továrnu za 1.158.000 Kč. Dne 6/2/1936 usnesením soudu v Třešti byla továrna předána novému majiteli, Janu Satrapovi. Ten vyráběl v Krahulčí od roku 1928 vlastní plechové krabice na konzervy a rozhodl o přemístění výroby konzervových obalů do Střížovic. 2/6/1936 zahájila nová provozovna „FERREMBA, továrna na plechové obaly v Rozkoši“ částečnou výrobu. Do konce června byl přestěhován i zbytek zařízení z Krahulčí a od 1/7/1936 běžel provoz.

V kronice rodiny Satrapů jsme nalezli krásný popis okolí firmy. Text je použit v původním znění:

„Rozkošná vila na břehu rozlehlého rybníka je jako zámek z pohádky, z ploché střechy její věže lze dohlédnout daleko na všechny strany. Hluboko pod námi se rýsují pravidelné obrazce kvetoucích pelargonií a růží v malé zahrádce pod vilou.

Za ní se třpytí Hejtman, vroubený stromy a křovím. Jeho neklidné vlny šplouchají kolem břehů a pohrávají si loďkou, uvázanou v improvisovaném přístavu. Podél ostrova, zarostlého zdivočelými květinami a stromy, brázdí hladinu stříbrné stužky užovek, z rákosí vypluje rodinka roháčů. S křišťálově modrou vodou kontrastuje svěží zeleň luk a polí i temnější odstín jehličnatých lesů. V dáli za rybníkem se tyčí věž strmilovského kostela.

Vlevo od vily vytéká z Hejtmanu potok a nad ním se prudce zdvihá zalesněný svah s milým zátiším. Potok se vine údolím kolem starého mlýnku, jehož klapot již dávno utichl. Místo něho dnes pravidelným chodem duní nová továrna ležící za starým parkem. Od vily ji nevidíme, ale nasloucháme-li pozorně, slyšíme její stejnoměrné údery – tep srdce zdejšího kraje. Továrna nikterak neruší posvátnost přírody, naopak žije s ní v dokonalém souladu: dává chléb lidem z dalekého údolí.“

V roce 1948 byl podnik znárodněn a přičleněn do národního podniku Spojené smaltovny a závody na kovové zboží. V roce 1950 byl vytvořen samostatný podnik Obal, jehož součástí byl i závod Rozkoš. První uzávěry na sklenice byly vyrobeny v roce 1954, šlo o víka typu Fénix.

Dne 31/7/1956 se začínají kopat základy pro nový komín. Původně měl být čtyřhranný, ale po dohodě stavitele Františka Sekaniny s podnikem Teplotechna, který stavbu realizoval, byl postaven kulatý.

V lednu 1959 probíhají zkoušky lakování v tunelové peci, kterou dodal národní podnik Realistic a 8. 3. 1959 se poprvé lakovalo. V roce 1960 byl zahájen na starším ofsetovém stroji první potisk plechovek.

V roce 1970 došlo ke sloučení o. p. Obal Praha s o. p. Strojírny potravinářského průmyslu Hradec Králové. Po celou dobu existence byla továrna pod názvem Strojobal Rozkoš nejlepším a nejproduktivnějším závodem celého oborového podniku. Ke značnému rozvoji došlo v letech 1971 až 1975. V těchto letech vzrostla výroba oproti roku 1970 o 78 %, produktivita práce o 74 %. Výrobním programem závodu Strojobal byly jemné kovové obaly a uzávěry na sklenice, monopolní výroba uzávěrů na sklenice typu Omnia, šroubové uzávěry s vakuovým znakem, šroubové uzávěry z polypropylenu. Interně byl také vyvinut systém domácího konzervování s přítlačnou sponou a víkem pro opakované použití – garantováno bylo až šestinásobné použití víka. V roce 1987 získal dokonce závod Zlatou medaili Embax Print za šroubový uzávěr z polypropylenu VV 63 PP a čestné uznání za obal roku.

1/7/1990 byl Strojobal Rozkoš vyčleněn z oborového podniku Hradec Králové a byl vytvořen samostatný státní podnik Obal Rozkoš Střížovice.

V prosinci 1993 byl státní podnik přetransformován na akciovou společnost. 1/1/1994 byl do obchodního rejstříku zapsán nový právní subjekt s obchodním jménem Obal Rozkoš Střížovice, akciová společnost. V lednu 1995 se majoritním akcionářem akciové společnosti stal Obal Rozkoš Jindřichův Hradec s.r.o. Tato společnost od 1/12/1997 převzala výrobní a obchodní činnost na základě smlouvy o komplexním pronájmu aktiv. Dne 24/9/2003 nabylo právní moci usnesení o zániku společnosti Obal Rozkoš a.s. a převzetí jejího jmění hlavním akcionářem – společností Obal Rozkoš Jindřichův Hradec s.r.o.

V září 2003 se stala vlastníkem německá investiční společnost NEW METALPACK, jejíž majitelé jsou vlastníci firmy BMW.

V dubnu 2005 byla firma prodána současnému majiteli a stala se tak součástí skupiny Tecnocap. Na konci roku (6. 12. 2006) bylo změněno i obchodní jméno – z Obalu Rozkoš se stal Tecnocap s. r. o.

V roce 2012 byla zastavena výroba plechovek, firma se zaměřuje pouze na výrobu vík.